Mozková mrtvice

Druhou nejčastější příčinou úmrtí na celém světe je právě cévní mozková příhoda neboli mrtvice. Ročně tato nemoc postihne zhruba 15 milionů lidí, z nichž jedna třetina na toto onemocnění zemře. Pokud chcete vědět o této nemoci více, pak čtěte dále. Tento článek vám poskytne základní informace o mrtvice, jaké jsou její příznaky, koho se tato nemoc týká či jaké jsou její následky.

Mozková mrtvice

Na rozdíl od srdečního infarktu, kde lékaři mají zhruba 6 hodin na pomoc pacientovi, u mozkové mrtvice jde bohužel o pouhé minuty, neboť je v ohrožení mozek.

Jak poznat mrtvici?

Mozková mrtvice má řadu signálů, podle kterých ji lze poznat. Jedním z takových varovných signálů je svěšený koutek. Mezi další příznaky patří např. to, že člověk nedokáže udržet ruce natažené před sebou, jedna z nich začne rychleji klesat. Dále se mohou objevit také poruchy řeči, vidění nebo úporné bolesti hlavy.

V případě, že u někoho zpozorujete tyto příznaky, pak není nad čím přemýšlet a okamžitě přivolejte záchrannou službu. Čas zde hraje velice důležitou roli. Čím déle totiž mozek bude trpět nedostatkem kyslíku, tím je menší šance na přežití a úplné uzdravení.

Koho se tato nemoc týká?

Riziko onemocnění mrtvicí stoupá s věkem, to znamená, že nejčastěji mozkovou příhodou trpí starší lidé. Avšak občas tato nemoc postihuje i mladší lidi.

Co se děje při mrtvici?

Při mrtvici se v těle člověka uzavřou tepny, které zásobují mozek. To může nastat kvůli sraženině nebo kvůli embolii. V obou případech dojde k odříznutí části mozku a tím hrozí její nenávratné poškození. Čím dřív se pacient dostane do rukou lékaře, tím je větší šance, že funkce mozku zůstanou neporušené.

Mozková mrtvice a její následky

Mozková mrtvice je definována jako nervové poškození mozku, které vzniká kvůli nedostatečnému zásobování mozkové tkáně kyslíkem. V případě, že toto onemocnění postihne člověka, mezi základní následky patří ochrnutí jedné poloviny těla, poruchy řeči a poruchy citlivosti. Tyto následky přetrvávají i po akutní fázi nemoci a tím vyřazují pacienta z běžného života. Kromě toho, že se nemohou dostatečně hýbat, mají kvůli poruše řeči také bariéru v komunikaci. V postižené oblasti necítí dotyk, teplo, chlad ani bolest.

Následná léčba pacientů po mrtvici

Mozková mrtvice je akutní onemocnění, které vyžaduje okamžitou lékařskou péči. Pacient, který prodělal mrtvici, musí být okamžitě převezen na jednotku intenzivní péče a napojen na přístroje monitorující jeho základní životní funkce. Léčba na JIP je započata trombolýzou, kdy je pacientovi podán nitrožilně lék na rozpuštění krevní sraženiny, pokud se jedná o ischemickou formu. V případě hemoragické formy se podávají léky, které zastavují krvácení. Pokud je v mozku krvácení masivní, přistupuje se k chirurgickému řešení.

Když je pacient stabilizován, následuje dlouhodobý proces rehabilitace po mozkové příhodě. Ta trvá většinou měsíce až roky a někdy dokonce i po zbytek života, neboť pacienti, kteří prodělali těžkou mrtvici, zůstávají odkázáni celý život na pomoc druhých. Cílem celé rehabilitace je, aby pacient dosáhl co nejvyšší soběstačnosti a zlepšila se kvalita jeho života.

Jak se vyhnout mrtvici?

Hlavní příčinou mozkové mrtvice je ateroskleróza neboli kornatění tepen. Pokud se člověk chce vyhnout mrtvici, měl by se zaměřit na odstranění příčin aterosklerózy. Základní prevencí je úprava jídelníčku, u kterého dojde k omezení živočišných tuků, soli a cholesterolu. Do každodenního jídelníčku se doporučuje zahrnout ovoce, zeleninu, celozrnné potraviny a luštěniny. Dále se doporučuje udržovat si váhu, žít aktivním stylem života a skončit s kouřením. Dalším vlivem je vysoký krevní tlak, proto ho pravidelně kontrolujte, případně berte léky na jeho snížení.

Komentovat

Váš email nebude publikován. Vyžadovaná pole jsou označeny *

*

Můžete použít HTML tagy...