Mít dítě, které vzniklo díky umělému oplodnění, již není nic zvláštního. Naopak rychle roste podíl umělých oplodnění, která párům neplatí pojišťovna. Podle údajů vyplývajících z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky si v roce 2014 proceduru zaplatilo 44 % z celkových 18 tisíc. Odborníci se shodují na tom, že jedním z klíčových faktorů je rostoucí věk pacientek. Zdravotní pojišťovny hradí umělé oplodnění ženám do 39 let. Přesněji tři až čtyři pokusy, za související úkony a léky hradí pacientky v průměru 17,5 tisíc korun na jeden cyklus.
Metoda hrazená pojišťovnou se nazývá in vitro fetilizace (IVF). Její podstatou je vložení spermie do roztoku k oocytu. Umělé oplodnění je úspěšné v přibližně čtvrtině cyklů. Úspěšnost mohou zvýšit další úkony, ale ty pojišťovna hradí jen v omezené míře, a navíc pouze ženám do 39 let. V minulosti byla věková hranice stanovena na 40 let. Samoplátci zaplatí za jeden cyklus cca 26 tisíc korun.
Páry si mohou připlatit za hormonální preparáty, které stimulují vaječníky a zvyšují šanci na úspěšné početí. Jejich cena se pohybuje kolem 20 tisíc korun a pojišťovna hradí kolem 60 % částky. Existují však také varianty bez doplatku.
Pacientky si poměrně často připlácejí za delší kultivaci embrya a za metodu ICSI, což je aplikace spermie přímo do vajíčka. Obě metody vedou ke zvýšení úspěšnosti a nehradí je zdravotní pojišťovny.
Největším problémem znemožňujícím početí však není jen věk ženy (s rostoucím věkem klesá genetická kvalita vajíček), ale také mužská neplodnost. Z tohoto důvodu stále více párů využívá darování spermií.
V současné době je v České republice více než 40 center. Ve výnosném oboru podniká také premiér Andrej Babiš. O jeho investice se stará fond Hartenberg, který má zhruba 40% podíl na trhu. Zajímavý je také fakt, že přibližně třetinu žen podstupujících IVF tvoří cizinky.
