Jak jsem si kupovala žehličku na vlasy…

Doba jde vpřed a i starší ženské jako já čas od času vyzkouší nějaké to „novodobé“ zařízení. Ale ne vždy to dopadne dobře.

Roky jsem nosila stejný účes – vlasy po ramena, lehce natočené a přestříkané, aby to drželo. A ono to drželo a já byla spokojená. Ale jednoho dne mě chytl rapl a řekla jsem si: Krucipísek, ženská, není na čase tu image trochu změnit?

Bylo to zrovna v době, kdy jsem měla jít ke kadeřnici nechat se ostříhat, neboť vlasy už byly na můj vkus poněkud přerostlé. Ale bůhvíjak mě napadlo, že si nechám narůst delší a že je budu nosit rovné. Protože se mi vlasy od přírody mírně vlní, rozhodla jsem se, že si koupím žehličku na vlasy. Ty mladý holky ji používají v jednom kuse a vlásky jako hřebíky jim sluší. Tak proč bych to nemohla zkusit i já?

Kup si ji na netu, mami, budeš to mít levnější, poradila mi dcera. Ale aby měla čas na svoji starou mámu a poradila jí s výběrem, nebo dokonce s nákupem, na to už čas slečinka neměla. Jo, jak jsme si je vychovali…

Ale zpátky k žehličce. Když na internetu zvládnou nakupovat děti, zvládnu to i já. Jenže dámy, když poprvé chcete koupit žehličku, není to jen tak. Ta žehlička totiž není jenom jedna. To máte keramické, teflonové, turmalínové… a kdybych hledala déle, najdu snad i mramorové, skleněné a čokoládové.

A teď babo raď, jakou si vybrat. Keramický prý nepoškozuje vlasy, teflonová je dobrá, pokud si chce žehlit vlasy třeba nastříkané tužidlem. A ty ceny? V čem se může lišit žehlička za dvě stovky od té za dva tisíce? Já zkrátka byla ztracená. Asi jako klasická česká zákaznice jsem nakonec zakotvila na Heureka.cz a nechala si žehličky vyfiltrovat a vybrala jsem podle recenzí. Na doporučení kamarádky jsem si ji objednala tady.

Nákup, kterého jsem se tak bála, proběhl naprosto bez problémů. Naklikala jsem košík, vše vyplnila a žehličku jsem měla za chvíli doma.

A pak začaly muka. Nejprve jsem nebyla ani s návodem schopná žehličku zapnout, pak jsem ji pro změnu rozpálila až moc. Skončilo to pramenem naprosto přesušených a drolivých vlasů a jednou menší popáleninou na prstě – aspoň jsem si mohla zopakovat zásady první pomoci…

Když jsem – s dceřinou pomocí – nakonec žehličku zkrotila a celou hlavu si náležitě vyžehlila, výsledek rozhodně neodpovídal mým představám. Možná jsem jen byla zvyklá na to, že mám bohatou kštici. Možná že se i se žehličkou dá vyčarovat bohatý účes… Ale já jsem vypadala zplihle jak zmoklá slepice…

Byla jsem ze všeho tak rozčílená, že jsem žehličku zase zabalila a dostane ji dcera navíc k narozeninám, které má za měsíc. Třeba až mě přejde ten amok, najdu si ještě chvilku času na to, abych zjistila, jaké účesy jsou kromě hřebíků vykouzlit. Ale souboj já vs. žehlička suverénně vyhrála technika. Nemáte nějaké tipy na účesy?