Jak poznat skutečnou depresi?

Slovem deprese velice často plýtváme. Možná pak vaše okolí, nebo i vy sami přehlédnete, že ji doopravdy máte.

Svých problémů máme každý až až. Trápí nás zdraví, nedaří se nám zrovna v kariéře či v soukromém životě. Často si povzdechneme, že máme depresi třeba jen proto, že se právě ve svém životě nudíme. Nic z toho však ještě deprese není a vlastně si zatím můžete gratulovat.

Když přijde na návštěvu „paní Deprese“

Deprese jako taková je již skutečně psychická porucha, která trvá dlouhodobě a při níž ztrácíme schopnost normálně fungovat. Máme pokleslou náladu, trpět můžeme až patologickým smutkem. Zcela ztrácíme schopnost prožívat běžné radosti, cítíme se osamocení a pociťujeme úzkost. Naše sebedůvěra klesá, přestáváme být pozorní, neumíme se soustředit, pociťujeme vinu a jsme unavení.

Tento stav je již život ohrožujícím, můžeme mít sebevražedné myšlenky, nebo prostě ztrácíme pud sebezáchovy. Je za 5 minut 12, abychom navštívili psychiatra. Psychiatrů je však nedostatek a my se akorát tak dostaneme na čekací listinu. Pro začátek si proto budeme muset vystačit s pomocí praktického lékaře, v jehož kompetenci je nasazení potřebných psychofarmak.

TIP: Trpíte skutečně depresí? Podívejte se ještě podrobněji, jak se deprese pozná.

Není deprese jako deprese

Málokdo si uvědomuje, že deprese se neliší jen podle toho, jestli je v počáteční fázi, nebo hluboká. Skutečně existují různé formy deprese a podle toho, o kterou jde, se přistupuje i k její léčbě.

Klinickou depresi poznáte podle pěti příznaků

Nejčastějším typem deprese je klinická deprese. Postihuje především ženy a tuto diagnózu vám lékař přiřkne, jakmile se alespoň dva týdny potýkáte s typickými příznaky, které ji doprovází. Projevuje se pocitem prázdnoty, beznaděje, viny a hlubokého smutku. Průvodními znaky jsou ztráta chuti k jídlu, absolutní absence energie, myšlenky na sebevraždu i ztráta zájmu o společenský život či běžné denní činnosti.

Říkáte si, že jí netrpíte, protože naopak hodně jíte? Může jít o podtyp klinické deprese, tzv. atypickou depresi. U ní hodně spíte, dokonce přes den, nechce se vám z postele a doslova se přejídáte. Vyskytuje se především v mladších věkových skupinách. Delší spánek ve spojitosti s depresí se vyskytuje i u starších lidí. U seniorů pak mluvíme o melancholické depresi.

Velice závažným onemocněním je bipolární deprese

Používaným názvem tohoto onemocnění je bipolární porucha, nebo manická depresivní choroba. Je to onemocnění mladých lidí, která se diagnostikuje ve chvíli, kdy se objeví záchvat mánie. Porucha se svými projevy poměrně zásadně liší u mužů a u žen. Zatímco u žen jde především o depresivní stavy, u mužů se nemoc projevuje neovladatelným impulsivním chováním.

Jiné depresivní poruchy

Typickými depresivními poruchami žen spojenými obvykle s hormonální činností jsou deprese v menopauze a poporodní deprese. Depresivní stavy se však mohou objevit i jako symptom jiné nemoci. Mnohdy jde o rozvinutou demenci, dokonce o nádory, otravy či epilepsii. Běžnými jsou též tzv. sezónní afektivní stavy. Ty se objevují pouze na podzim a v zimě. Pravděpodobnou příčinou je nedostatek serotoninu v mozku, a naopak nadbytek spánkového hormonu melatoninu. Příčinou může být i chybějící vitamin D. Velice závažné jsou rovněž psychotické deprese, které souvisí s psychózou. Ta se definuje jako odmítání reálného světa. Spojená je s bludy a s halucinacemi.